Odvětví myslivosti


Kynologie

Kynologie se zabývá chovem a výcvikem loveckých psů. Počátky kynologie můžeme hledat už ve středověku. V myslivecké kynologii se snažíme aby psi měli vlastnosti potřebné pro lov, vyhánění zvěře či dosled. Lovečtí psi potřebují každodenní pohyb, nejlépe vycházku, při kterém je potřeba psa učit základním povelům, jako je sedni, lehni, zůstaň (odložení) nebo aport. Každý pes potřebuje k uchovnění projít svodem psů, na kterém se zkoumá zdraví psa, výstavou, kde se také zjišťuje zdraví a jetli pes odpovídá předepsaným normám. Na výstavách se udělují i ceny a psi můžou postupovat i do celostátních soutěží. Poslední podmínkou je zdárně udělat alespoň jedny zkoušky, které klub, do něhož pes patří, požaduje. Pokud myslivec nechce psa uchovnit, ale jen používat do lesa a na hony, nemusí s ním absolvovat výstavu. Psi dělíme podle druhů srsti (krátkosrstí, hrubosrstí, drsnosrstí, krátkosrstí), podle velikosti (králičí, trpasličí, standart) nebo podle jejich speciálních vlastností(ohaři, norníci, slídiči, atd)

Skupiny psů


Border teriér


Střelectví

Nedílnou součástí myslivosti je samozřejmě lov a tedy i střelectví. Pro udělání mysliveckých zkoušek musí každý myslivec zvládnout i střílet z z brokovnice a kulovnice. Naučí se popis zbraně, zacházení se zbraní a v první řadě bezpečnost při lovu, nebo střelbách. Existuje obrovská řada mysliveckých zbraní. Dělíme je na chlandé, střelné a palné. Chladné zbraně jsou zbraně, které nestřílí, ale pouze bodají nebo řezají. Patří sem nůž, ten by měl mít správný myslivec vždy usebe a používá se zejména k vývrhu, tesák, ten je spíše formální a používá se při pasování nebo myslivecké kopí, které slouží jako zbraň kdyby na vás při honu zaútočilo prase. Mezi střelné zbraně patří zbraně jako luk nebo kuše. Tyto zbraně fungují na okamžitém uvolnění energie při výstřelu. Těmito zbraněmi není v České republice povoleno lovit, ale pokud by člověk si to chtěl zkusit, měl by zajet do Francie, Španělska nebo Ameriky. Poslední a v dnešní době hlavní mysliveckou skupinou zbraní jsou palné zbraně. Palné zbraně využívají tlaku plynů, vzniklých hořením výmetné látky. V myslivosti se používají k lovu pouze dlouhé palné zbraně, tedy pušky. Ty dělíme na brokovnice, kulovnice a malorážku. Tyto tři druhy můžeme i míchat, kdy potom má zbraň více hlavní např. kulobrok má jednu hlaveň brokovou a jednu kulovou. Brokovnice jsou zbraně, které mají menší dostřel, ale větší rozptyl. V nábojnici je prach a broky, které při výstřelu vyletí z hlavně a utvoří shluk, který se postupnou vzdáleností zvětšuje a ubírá na rychlosti. Tyto zbraně se používají na drobnou zvěř. Malorážkové zbraně se používají spíše na menší zvěř jako lasička, kuna. Jsou podobné kulovnici, ale nemají takovou sílu. Kulovnice se nejčastěji požívá při lovu spárkaté a větší ststnaté, zejména lišek a jiných dravců. Nábojem je narozdílod brokovnice jedna střela, ale zato může letět i několik kilometrů.



Lovecká zbraň

Myslivecké troubení

Myslivecké troubení jsem z Francie přivezl až v 17. století Antonín František harbě Špork. Hrálo se na lesnice a borlice. Tyto nástroje se stále používají ale v průběhu let se znich vytvořili lesní roh a trumpeta. Troubení se v Českých zemí rychle rozšířilo a zařadilo se mezi nejlepší. V 18. století psali myslivecké skladby např. Jiří Ignác Linek, Ondřej Anton nebo Leopold Koželuh, který byl ve své době velice uznávaný a psal i pro Marii Terezii. V čtyřicátých letech minulého století napsal prof. Antonín Dyk Trubačské Desatero. Byly to skladby které doprovázeli lovce na honě a většinou k dorozumívání. Dyk psal skladby na lidový motiv a byly často doplněny textem. Na něj navázal v devadesátých letech Josef Selement, který psal už tešší skladby. V dnešní době se troubení velice rozmáhá, zejména díky práci Petra vacka a Petra Dudy. Zejména první jmenovaný je velice uznávaným skladatelem myslivecké hudby. Každoročně se uskutečňuje mnoho akcí, kurzů nebo Myslivecké Vánoce. Tato akce se koná na začátku prosince v Rudolfinu. Ano, i mylsivečtí trubači dokáží vyprodat takovýhle sál.



Lesnice

Sokolnictví

Sokolnictví se snaží, podobně jako kynologie, vycvičit dravce k pomoci při lovu. Ale dravci se nepoužívají téměř vůbec a sokolnictví je spíše zaměřeno na ochraně ptáků, zejména dravců a sov. Sokolnictví uvidíte na všech akcích. Vycvičit dravce není vůbec jednoduché a musíte na to složit další speciální zkoušky. Starost o dravce je i těžší než a psa. Dravec potřebuje více výcviku, a když vám uletí je dost možné že se nikdy nevrátí. Někteří dravci a sovi se mohou dožít desítek let a je to tedy druh na celý život. I když sokolnictví je spíše reprezentativní než praktické, je nedílnou součástí myslivosti. Mezi nejčastější chované dravce patří sokol stěhovavý, moták pochop, káně lesní nebo různé druhy orlů. Ze sov je to například výr velký, sova pálená či puštík obecný. Často se chovají i krkavci, havrani nebo vrány.



Dravec

Myslivecká mluva

Jestli je myslivost něčím opravdu unikátní, tak je to myslivecká mluva. Tento "jazyk myslivců" se vyvíjel dlouhá staletí a je nedílnou součástí myslivosti. Mysliveckou mluvou se dá popsat zvěř, zbraně, obřady apod. Nejčastěji se používá při popisu zvěře.

Pár základních pojmů z myslivecké mluvy
Myslivecká mluva Vysvětlení
barva krev
slecha uši
pírko ocas u prasete divokého, atd.
běhy nohy zvěře
kukadla oči veverky
malovánky otřené bahno na kmenech stromů, prase divoké
koruna nejvyšší výsady u jelena



popis srnce mysliveckou mluvou

Úvod